Úvodem
Ačkoli v současné době technologie Next-Generation sekvenování (NGS) generují dostatečné množství dostatečně kvalitních dat potřebných pro de novo assembly genomů organismů, u kterých zatím není známá referenční sekvence, samotný proces sestavení genomu je pro bioinformatiky stále velkou výzvou. V tomto článku se pokusíme nastínit problematiku assembly a ukázat možná řešení.
Jedna z nejrozšířenějších NGS platforem je Illumina. Její výhodou je především vysoká kvalita čtení, možnost sekvenovat v párovém nastavení, poměrně dostupná cena sekvenování a robustnost. Nevýhodou je délka čtení, která je pro tuto platformu limitující (max. 2x 300 b), a fakt, že i při vysokém pokrytí dochází k nedostatečnému nebo žádnému prosekvenování specifických oblastí genomu jako jsou GC bohaté oblasti, začátky a konce chromosomů, repetitivní oblasti atd. To má negativní vliv na proces sestavení kompletního genomu pouze na základě Illumina dat – výsledkem bývají nespojité fragmenty, tedy větší množství kratších kontigů, které není jednoduché správně složit v jeden souvislý celek. Tato „hluchá místa“ mohou být částečně překlenuta pomocí sekvenování tzv. mate-paired knihoven. Mate-paired sekvenování neodstraní mezery vzniklé během assembly, ale pomáhá uspořádat kontigy do správného pořadí.
Další možnost je doplnění assembly o dlouhé fragmenty DNA získané z jiných sekvenačních platforem. Jako jedna z vhodných technologií sekvenování dlouhých readů se jeví technologie Oxford Nanopore (ONT). Pomocí této technologie lze dle specifikací výrobce číst ready dlouhé až několik megabází, ale v běžném výstupu jde většinou o několika kilobázové ready, které pro účely assembly bohatě stačí. I když technologie Oxford Nanopore zatím zaostává za Illuminou co se kvality čtení týče, vývoj v této oblasti je celkem rychlý a neustále se zlepšuje jak po stránce technologické, tak analytické.
V principu by bylo možné pro složení genomu použít pouze tuto technologii dlouhých readů, ovšem vzhledem k chybovosti čtení by byla nutná vyšší hloubka čtení, než je tomu u sekvencí získaných technologií Illumina. Nabízí se tedy otázka, zda je možné tyto postupy spojit dohromady a získat tak co nejkvalitněji složený genom. Řešení je hned několik. Například tzv. hybridní assembly, tedy kombinace kratších readů s dobrou kvalitou čtení s dlouhými ready ideálními pro překlenutí mezer v assembly. Druhou možností je assembly založené na dlouhých readech (např. ONT) a vylepšené pomocí vysoko kvalitních krátkých readů Illumina – tzv. polishing.
V nedávné době jsme obdobnou situaci řešili – prováděli jsme de novo assembly bakteriálního genomu za využití dat jak z Illumina tak z ONT sekvenování a sestavili jsme genom vícero přístupy, abychom nalezli nejideálnější postup pro daná data.
Pro hybridní assembly byl zvolen program SPAdes Genome Assembler, což je assembler používající k assembly readů de Bruijnových grafů, a byl vyvinut pro de novo assembly malých genomů. Umožňuje zpracovávat krátké i dlouhé sekvence samostatně nebo je kombinovat mezi sebou. Druhým přístupem bylo assembly dlouhých readů za použití programu Canu, který se specializuje na assembly readů ze sekvenačních platforem PacBio a Oxford Nanopore. Canu pracuje ve třech fázích: korekce, trimming a assembly. Nekonzistentní místa assembly dlouhých readů jsou následně opravena pomocí Illumina dat v programu Pilon.
Pozn.: Všechny programy použité v tomto srovnání jsou volně dostupné, můžete je dále šířit a / nebo upravovat podle podmínek GNU General Public License verze 2.
Data
V našem případě byl složen nový bakteriální genom, u kterého byla předpokládaná velikost 3 Mb a vyšší procentuální zastoupení GC bází. K tomuto účelu byla připravena:
Pro porovnání byly provedeny celkem čtyři různé postupy assembly:
Porovnání výstupů bylo provedeno pomocí programu Quast. Statistiky byly vypočítány z kontigů >= 500bp. Sumární výstupy analýz jsou uvedeny v tabulce níže.
Výsledky
Statistické porovnání výstupů čtyř assembly - Quast.
Zhodnocení
Ve všech čtyřech případech se celková velikost assembly pohybovala okolo 2,7 Mb, což odpovídalo předpokládané velikosti zkoumaného genomu. V prvním případě (Illumina_spades) byl genom složen do několika kontigů, z čehož více než polovina byla menší než 500 bp. Nejdelší kontig odpovídal zhruba jedné čtvrtině celkové délky assembly. Pokud porovnáme výsledky s druhým výstupem (Illumina_nanopore_spades) byl vidět zajímavý rozdíl při použití dlouhých readů. V případě tohoto hybridního assembly klesl počet kontigů (přesto většina nedosahuje délky větší než 500 bp), celková délka assembly se prodloužila, ale mnohem zajímavější je délka nejdelšího kontigu, ta narostla více než 2,5x oproti assembly pouze z Illumina dat! Je tedy zřejmé, že dlouhé ready pomohly překlenout oblasti, které program SPAdes nedokázal složit pouze z krátkých sekvencí.
Naproti tomu assembly dlouhých readů složilo jeden finální kontig (nanopore_canu). Oproti předchozím výsledkům můžeme pozorovat lehce vyšší GC obsah, což může být způsobeno horší kvalitou čtení ONT readů. Poslední sloupec reprezentuje výsledky assembly dlouhých readů po následné opravě pomocí Pilonu za pomoci Illumina readů (Nanopore_illumina_canu_pilon). Tím se podařilo finální kontig ještě mírně prodloužit a upravit GC složení.
Tyto výsledky jasně naznačují, že de novo assembly vzniklé kombinací krátkých readů (Illumina dat) s dlouhými ready (ONT daty) přináší velmi přesvědčivé výsledky a pomáhá technicky zlepšit finální sestavu genomu. Ačkoli nelze z těchto výsledků se 100% jistotou říci, že byl genom složen kompletně a správně (což nelze bohužel v podstatě nikdy), přiblížili jsme se očekávaným předpokladům a běžně používané metriky v tomto případě jasně ukazují na vhodnost tohoto přístupu. Přesto nelze obecně deklarovat, že pouze metoda assembly s následným polishing je tím nejlepší přístupem. Nezbytná je následná anotace genomu a ověření výsledků in vitro. Vždy je třeba zohledňovat specifika jednotlivých druhů, celkovou velikost a komplexnost genomu. Proto doporučujeme během analýzy dat použít více postupů a kriticky zhodnotit jejich výsledky, na základě kterých by mělo dojít k rozhodnutí, který z nich je pro konkrétní data nejvhodnější.
Rozhodně je však zřejmé, že uvedená kombinace technologií ONT a Illumina, jakkoliv finančně náročnější než použití jen jedné z nich, přináší v případě de novo assembly zásadní výhodu pro jeho úspěšné sestavení. V případě, že máte v plánu obdobný projekt, doporučujeme vám, abyste včas kontaktovali naše aplikační specialisty a diskutovali s nimi jeho provedení. Shora uvedený příklad je dokladem toho, že základem úspěchu je projekt dobře naplánovat a v tom vám rádi pomůžeme!
Reference: